Přírodní podmínky

Orografické a hydrologické poměry

Klíčavská pahorkatina tvořená proterozoickými břidlicemi a drobami s vložkami spilitů a žil křemenného porfyru je členitá pahorkatina s erozně denudačním reliéfem se zbytky zarovnaného povrchu rozčleněným údolím Klíčavy a jejích přítoků (nejvyšší bod U pěti dubů 479 m.n.m.)

Podle geomorfologického členění ČSR (Demek 1987) zasahují na území lesního hospodářského celku Lány tyto geomorfologické jednotky:

Geologické poměry

Na území LHC Lány se vyskytují permokarbonské horniny (pískovce, slepence, jílovce), mezozoické horniny (pískovce, jílovce) a proterozoické horniny assyntsky zvrásněné s různě silným variským přepracováním (břidlice, fylity, svory až pararuly). Geologicky se území nachází při jihozápadní hranici kladenské části středočeské pánve. Ta je zde vyplněna karbonským spodním šedým souvrstvím, jehož podloží tvoří proterozoické fylity. Stametrové karbonské hrubozrnné arkózové pískovce a nad nimi ležící relikty svrchněkřídových hornin byly původně významnou nádrží podzemní vody, kterou postupně odvodnila hornická činnost, takže potok, který protékal lánskými rybníky, vyschl.

Pedologické poměry

Nejrozšířenějším půdním typem je kambizem typická mezotrofní. Je to středně bohatá, písčitohlinitá až hlinitopísčitá půda s humózním Aol horizontem o mocnosti kolem 10 cm. Půdní profil je okrové nebo hnědé barvy se značnou příměsí štěrku. Geologickým podložím jsou především porfyry, porfyrity a spility, méně algonkické břidlice.

Kambizem typická oligotrofní je charakteristická nepatrným humózním Ao horizontem, mocnou štěrkovitou vrstvou přechodného Cd horizontu a celkovým světlým zbarvením půdního profilu. Geologickým podkladem jsou nejčastěji algonkické břidlice.

Na pleistocenních hlínách, event. jílovitých břidlicích se vytvořily kambizemě luvické a luvizemě a při zhoršení odtokových poměrů vznikly kambizemě pseudoglejové. Na podloží třetihorních štěrkopísků je vázána kambizem arenická. Kambizem dystrická se vyskytuje pouze na nejchudších lokalitách na podloží algonkických břidlic a fylitů. Na prudkých svazích a hřbetech se vytvořily silně kamenité kambizemě rankerové, které jsou pro toto území typické a jsou druhým nejrozšířenějším půdním typem. Rankery se jsou charakteristické pro suťové svahy, kamenná moře a rozpadající se skaliska.

Kambizem eutrická je půda s nepatrnou vrstvou pokryvného humusu v důsledku jeho rychlého zvětrávání a mísení s minerální zeminou. Horizont Al je mocný, silně humózní, tmavě zbarvený a plynule přechází do horizontu Bv, který je rovněž značně humózní. Kambizem eutrická se nachází na podsvahových deluviích a na stinných svazích na podloží porfyrů, porfyritů a spilitů. Podzoly se vyskytují omezeně na podloží permokarbonských písčitých sedimentů.

Pseudoglej se vytvořil vlivem střídavého zamokření a vysýchání půdního profilu na plošinách s hlubokou jílovitohlinitou až hlinitojílovitou půdou na pleistocenních hlínách s podkladem jílovitých břidlic. Drobné vodoteče doprovází fluvizem a na lokalitách se stagnující spodní vodou se vytvořil glej. Litozem je vázána na výchozy matečné horniny jednak na skalnatých svazích, jednak na buližníkových kamýcích jednotlivě roztroušených na území lesní oblasti.

Klimatické poměry

Oblast LHC Lány náleží z hlediska klimatické charakteristiky do mírně teplé oblasti třídy MT11. Oblast je charakteristická dlouhým, suchým a teplým létem. Nejvíce srážek spadne ve vegetačním období. Zima je krátká a mírně teplá, kdy sněhová pokrývka má velmi krátké trvání. Nejchladnějším měsícem za období 1931-1970 je leden (2-3°C) a nejteplejším červenec 17-18°C (podle Quitta 1975).

Hydrografické poměry oblasti

Na území podoblasti 8a – Křivoklátsko je po stránce hydrografické nejvýraznějším tokem řeka Berounka, která však sama vodní režim tohoto území nijak podstatně neovlivňuje. Ten je daleko více ovlivňován jejími přítoky, terým je na území LHC Lány zleva Klíčava s přítoky. Z otevřených vodních ploch je významná Klíčavská přehrada.

Přírodní lesní oblasti

Území LHC Lány leží v přírodní lesní oblasti 8 – Křivoklátsko a Český Kras, podoblast 8a – Křivoklátsko (plocha 4696,85 ha, tj. 88,84 % porostní půdy) a 9 – Rakovnicko-kladenská pahorkatina (plocha 589,86 ha porostní půdy).

Lesní vegetační stupně

Lesní vegetační stupně vyjadřují vztahy mezi klimatem a biocenózou, v níž je vedle kombinace rostlinných druhů rozhodující složení přirozené dřevinné složky. Na území LHC Lány jsou zastoupeny tyto lesní vegetační stupně:

Většina území spravovaného Lesní správou Lány leží v CHKO Křivoklátsko. Ta byla vyhlášena výnosem MK ČSR pod č. j. 973/1978. Rozčlenění CHKO do jednotlivých zón bylo zpracováno správou CHKO a schváleno rozhodnutím MŽP pod č. j. OOP/2582/98 ze dne 24.4.1998. V 1. zóně CHKO se nachází 26 ha porostní půdy, ve 2. zóně 3235,86 ha a ve 3. zóně 2008,59 ha. Území LHC Lány je rovněž součástí soustavy NATURA 2000. Lánská obora je evropsky významnou lokalitou (CZ0214008), která byla stanovena nařízením vlády č. 132/2005 Sb. v platném znění. Nařízením vlády č. 684 ze dne 8. prosince 2004 byla část LHC Lány zařazena do Ptačí oblasti Křivoklátsko. Dále zde jsou vyhlášena dvě maloplošná zvláště chráněná území. Jsou to: