O nás

Srdce křivoklátských lesů – tradice, péče, budoucnost.

O lesní správě

Lesní správa Lány je příspěvkovou organizací Kanceláře prezidenta republiky a je příslušná hospodařit s pozemky o výměře 6482,0157 ha, z čehož lesní půda tvoří 6276,6233 ha. Téměř celá spravovaná plocha se nachází v CHKO Křivoklátsko.

Naším posláním je pečovat o lesnictví a myslivost, chránit přírodu a rozvíjet jedinečné dědictví lesů, abychom toto výjimečné území uchovali i pro budoucí generace. Na našem území se nachází jedna z nejstarších obor v Evropě se vznikem datovaným do roku 1713, Lánská obora je třetí největší oborou v České republice.

Vedle lesnictví a myslivosti se věnujeme také osvětě a vzdělávání veřejnosti, kdy návštěvníkům přibližujeme význam lesa, dřeva a ochrany přírody. Naším cílem je nejen chránit tento unikátní krajinný prostor, ale také posilovat vztah veřejnosti k přírodě a udržitelnému hospodaření.

Ochrana přírody a přírodní poměry

Spravované lesy Lesní správou Lány jsou jedinečným územím s bohatou přírodní rozmanitostí, které spadá do Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Tato oblast byla vyhlášena v roce 1978 a je rozdělena do tří zón ochrany:

Celé území je také součástí evropské sítě NATURA 2000. Lánská obora je evropsky významnou lokalitou a zároveň patří do Ptačí oblasti Křivoklátsko.

V rámci Lánské obory najdeme i dvě maloplošná chráněná území:

Přírodní podmínky a krajina

Geologie a půda

Území Lesní správy Lány je tvořeno pestrou geologickou mozaikou – od starých břidlic a svorů až po mladší pískovce a jílovce. Tato rozmanitost se odráží v bohatosti půdních typů i v druhovém složení lesů.

Vodní zdroje

Hydrograficky dominantním vodním tokem je řeka Berounka, která je významným krajinotvorným prvkem oblasti. Lesní správa Lány pečuje o cca 20 ha vodních ploch, z nichž nejvýznamnější je Klíčavská přehrada, důležitý zdroj pitné vody pro Kladensko.

Klima

Oblast patří do mírně teplé klimatické zóny s dlouhým a suchým létem a krátkou, mírnou zimou. Nejvíce srážek spadne během vegetačního období, což prospívá lesním porostům.

Lesní porosty

Lesy ve správě Lesní správy Lány tvoří převážně dubobukové a bukodubové porosty. Mezi nejčastější dřeviny patří:

Každý strom, každá vodní plocha a každý kout tohoto území má svou roli v jedinečném ekosystému, který je pečlivě chráněn a udržován pro budoucí generace.

Historie Lánské obory

První zmínky a raný středověk

Historie Lánské obory sahá až do raného středověku. Čeští panovníci v oblasti Lán pořádali štvanice na jeleny a černou zvěř. První písemné zmínky o lovu pocházejí z počátku 11. století, kdy zde lovil kníže Jaromír z Přemyslovců, následující staletí Lány přivítaly lovce z řady královské rodiny, včetně knížete Břetislava II., Přemysla Otakara I., Václava I. a Václava IV.

Vznik obce Lány a připojení k panství Křivoklát

Roku 1392 vzniká obec Lány, kterou tehdy vlastnili Pavel z Kladna a Hašek z Lán, oba ze zemanského rodu Kladenských z Kladna. Roku 1587 zakoupil lánskou tvrz císaře Rudolfa II., a Lány se tak staly součástí Křivoklátského panství. Císař Rudolf nechal v Lánech postavit malý lovecký zámek, který tvoří základ dnešního zámku.

Obora a rozvoj za Fürstenberků

Z důvodu narůstajícího pytláctví vznikla v roce 1713 rozsáhlá obora o rozloze 9 600 ha, obehnaná plotem dlouhým 47 km. V roce 1731 přešlo panství do rukou rodu Fürstenberků. Ti v roce 1816 oboru rozdělili na dvě menší – Lánskou oboru, zaměřenou na chov vysoké zvěře, a Řevničovskou oboru, kde byla chována zvěř černá.

Lánská obora jako státní sídlo

Po první světové válce, 15. července 1921, koupila Československá republika od Fürstenberků lánský zámek a okolní revíry. Lánský zámek byl prohlášen letním sídlem československých prezidentů, zejména pro svou reprezentativnost a blízkost k Praze. Lánská obora se tak stala významným místem pro reprezentační myslivost. Kancelář prezidenta republiky zde pořádala slavnostní hony a setkání, včetně návštěvy krále Carola II. v roce 1936.

Druhá světová válka

Během druhé světové války sloužila Lánská obora k lovu a rekreačním vyjížďkám pro nacistické důstojníky, přestože někteří zaměstnanci obory podporovali odbojové skupiny.

Obora po válce

V letech 1948 – 1989 oboru navštěvovali hosté ze zemí spřátelených s Československem. Jednalo se o lovecké návštěvy převážně ze Sovětského svazu, Maďarské a Bulharské lidové republiky, ale také velvyslanci NDR, Mongolska, Argentiny, Indonésie, Číny, KLDR, Kuby, Ghany, Mali, Libanonu, Tuniska, Turecka, Indie, Švýcarska, Francie, Itálie, Kanady, Nizozemí, Sýrie, Polska atd.

Současnost

I v současné době slouží spravované území reprezentativním a rekreačním účelům prezidenta republiky a Kanceláře prezidenta republiky. Zároveň se zaměřujeme na zpřístupňování lesnictví a myslivosti veřejnosti.Naším cílem je nejen chránit toto výjimečné území, ale také posilovat vztah veřejnosti k přírodě a udržitelnému hospodaření.