Lesní správa lány

Příspěvková organizace kanceláře prezidenta republiky

Lesní správa Lány

Lesní správa Lány (LSL), příspěvková organizace Kanceláře prezidenta republiky, obhospodařuje na základě zřizovací listiny č.j. 400.023/93 ze dne 1. ledna 1993 celkem 5 791,64 ha pozemků ve vlastnictví České republiky. Z toho je 5 689 ha lesní půda, 74 ha orná půda, pastviny a louky, 24 ha jsou rybníky a ostatní vodní plochy, 4 ha jsou zastavěné plochy. Téměř celá obhospodařovaná plocha se nachází v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Součástí celku je Lánská obora o výměře 3 003 ha a samostatná bažantnice Amálie o výměře přes 477 ha.

První zmínky o lánském revíru jsou již z raného středověku. Čeští panovníci zde pořádali štvanice na jeleny a černou zvěř. Další zprávy pocházejí z počátku jedenáctého století, kdy zde lovil kníže Jaromír z Přemyslovců. V roce 1100 kníže Břetislav II., na konci 12. století Přemysl Otakar I., v polovině 13. století král Václav I. a ve 14. století král Václav IV.

První zmínka o vzniku obce Lány a založení zemanského sídla je z roku 1392, kdy majitelé jsou Pavel z Kladna a Hašek z Lán, oba ze zemanského rodu Kladenských z Kladna. V roce 1587 zakoupil tvrz Lány císař Rudolf II., čímž se Lány staly součástí Křivoklátského panství a zůstaly do roku 1658 v přímém užívání českých panovníků. Císař Rudolf II. nechal postavit v Lánech malý lovecký zámek a jeho půdorys je v plném rozsahu zachován v dnešní zámecké budově. Po roce 1685 prodal císař Leopold I. křivoklátské panství hraběti Arnoštu Josefovi z Valdštejna, čímž porušil ustanovení císaře Karla IV. z roku 1348, že nesmí být Křivoklátské panství odtrženo od České koruny. Kupní smlouvou ze 6.6.1685 na sebe Valdštejnové převzali závazek, že budou na Křivoklátsku všemožně hájit zvěř vysokou, aby mohli na požádání císaře pořádat velkolepé hony pro příslušníky císařské rodiny.

Z důvodu organizovaného i divokého pytláctví bylo přistoupeno v roce 1713 ke stavbě dřevěného oborního plotu. Tím vznikla rozsáhlá obora o rozloze 9600 ha, obehnaná dřevěnou hradbou dlouhou cca. 47 km. V roce 1731 přešlo dědictvím celé Křivoklátské panství knížecímu rodu Fürstenberků.

Původní administrativní budova z doby Fürstenberků (do roku 1932)

V roce 1816 Jáchym z Fürstenberka zrušil oboru z roku 1713 a na částech jejího území zřídil dvě menší obory - Lánskou pro zvěř vysokou, o výměře více než 3000 ha, a Řevničovskou - pro zvěř černou. Řevničovská obora později zanikla.Časem se ukázalo, že dřevěné ploty svému účelu trvale nevyhovují, protože byly poškozovány lidmi, kteří se chtěli dostat do obory, a nebo pytláky, kteří číhali na zvěř u průlomů. Tam kde bylo oplocení chatrné, prorážela zvěř díry, aby se dostala na pastvu do sousedních polí. Aby se těmto problémům zamezilo, započali Fürstenberkové v roce 1787 stavět na severní hranici masivní kamennou zeď, která sahala od Pusté Dobré až k Lužné (cca. 27 km). Stavba trvala 10 let.

Brána do Lánské obory (1727-1959)

Dne 21. 7. 1921 vykoupila Československá republika od Fürstenberků zámek Lány, dvůr Lány, poplužní dvůr Ploskov a lesní revíry Lány, Ploskov a Běleč, a to za zhruba 25 milionů korun. Rozhodnutím Národního shromáždění ČSR byl lánský zámek prohlášen za přechodné a letní sídlo prezidentů naší republiky.

Předurčilo ho k tomu několik skutečností: reprezentativnost a současně účelná jednoduchost vnitřního zařízení, blízkost Prahy, příhodné železniční i silniční spojení s metropolí - ale především nádherné prostředí křivoklátských lesů a těsné sousedství proslulé Lánské obory, která odjakživa sloužila k reprezentační myslivosti nejvyšších mocenských kruhů.

Masarykův kámen byl umístěn do obory u příležitosti 85. narozenin TGM dne 7.3.1935

Návrh na zakoupení lánského zámku pro státnické účely vzešel od kancléře JUDr. Přemysla Šámala, zaníceného myslivce, který dobře věděl, jaký význam má srdečné a nenucené prostředí společenských honů pro politická jednání a jak snadno se mnohé diplomaticky obtížné otázky vyřeší v přátelském loveckém ovzduší. Důkazem toho jsou početné lovecké akce v Lánské oboře, o kterých byly vedeny zápisy v pamětních knihách LS Lány. Na naháňky a hony na drobnou zvěř byli zpravidla zváni vyslanci zahraničních zemí, ministerští radové a generalita Československé armády. Jednou z nejvýznamnějších loveckých akcí v období první republiky byla tzv. Královská honba rumunská - nadháňka pořádaná pro J.V. krále Carola II. a J. kr. V. prince Michala (1936).

Lesní personál - rok 1928

V oboře se však odbývaly i významné politické akce "neloveckého" charakteru, kam můžeme bezesporu zařadit i jednání o Malé dohodě (vojensko-politická aliance Československa, Rumunska a Jugoslávie) v roce 1925 u tzv. Dubu Dohody. V tomto roce se jednalo zejména o smlouvě týkající se možnosti přesunů armády a vojenské techniky přes území zúčastněných stran. Jako upomínku na tento akt nechala lánská Lesní správa u paty Dohodového dubu umístit v roce 2007 nízký obelisk.

Budova lesní správy v roce 1941

V období druhé světové války sloužila Lánská obora k loveckým kratochvílím a vyjížďkám pro významné představitele nacistického Německa. I přesto, že Lány byly doslova "na očích", neváhali někteří zaměstnanci lesní správy podporovat partyzánské skupiny, které se ukrývaly v lesích. Dalším důkazem vzdoru proti nacistickému zřízení byla záchrana a přechovávání amerického pilota bombardéru B-17, který havaroval nedaleko Sýkořice. Pamětní knihy LS Lány byly po celou dobu druhé světové války uschovány a nebyl v nich učiněn jediný zápis.

Administrativní budova Lesní správy Lány byla vystavěna v letech 1931-1932

V letech 1948 - 1989 tvořili převážnou část loveckých návštěv hosté ze Sovětského svazu, Maďarské a Bulharské lidové republiky, ale také velvyslanci NDR, Mongolska, Argentiny, Indonésie, Číny, KLDR, Kuby, Ghany, Mali, Libanonu, Tuniska, Turecka, Indie, Švýcarska, Francie, Itálie, Kanady, Nizozemí, Sýrie, Polska atd.

Po roce 1990 se zvýšil podíl poplatkových lovů trofejové zvěře, ale Lesní správa Lány nadále slouží zejména k reprezentaci a rekreaci hostů Kanceláře prezidenta republiky. Důkazem toho je například Summit prezidentů Visegrádské skupiny v roce 2006, který zahrnoval i návštěvu obory.

Historie chovu zvěře

Jelen evropský byl chován v Lánské oboře již od počátku. Již Honební pořádek z roku 1817 vydaný Jáchymem Egonem z Fürstenberka stanovuje dobu lovu této zvěře pro oboru i okolní honitbu a první zásady průběrného odstřelu.

Fotografie jelena v Lánské oboře z padesátých let 20. století

V roce 1736 byla do obory vypuštěna daňčí zvěř. Brzy se rozmnožila a zdomácněla. V předválečných dobách čítal její stav v oboře několik set kusů. Za I. světové války stavy vysoké a daňčí výrazně poklesly, neboť byl nařízen nucený odstřel pro zásobovací potřeby (zejména vojenských nemocnic). Dále zvěř nedostávala dostatečné množství vhodných krmiv jako v letech mírových a na jejím stavu se podepsalo i uvolnění mravů místního obyvatelstva - pytláctví. Byla vystřílena veškerá bílá daňčí zvěř - posledního bílého daňka ulovil Prof. Julius Komárek v roce 1931 a byl věnován Národnímu muzeu.

V roce 1885 byl do obory nasazen párek muflonů, ale nerozmnožili se, neboť se beran zabil v běhu nárazem na strom. Další mufloní zvěř se podařilo přivézt v roce 1922 (3 berani a 4 muflonky) z Topolčianek, Žinkov a ze Ždírce. Do roku 1928 se rozmnožila přibližně na 60 - 70 ks, ale krutou zimu mezi lety 1928-29 přežilo pouze 10 ks. Byly přikoupeny další 3 kusy a do roku 1937 se jejich stav opět zvýšil na přibližně 80 ks a na této výši byl udržován.

V roce 1922 byl též přivezen 1 jelínek a 2 laně jelena siky. Zvěř lesní správě věnoval hrabě Coudenhove - Calergi, který v roce 1923 opět daroval 1 jelínka a od velkostatku z Holešova byl přikoupen 1 jelínek a laň. Šetřením této zvěře bylo v roce 1937 dosaženo stavu 36 ks.

První kusy Dybowské zvěře byly dovezeny v zimě roku 1961-1962 ze Sovětského svazu (2 laně, 2 kolouši a 2 jelínci) a zvěř se velmi dobře aklimatizovala a její stav se během několika let zvýšil přibližně na 60 ks.

Černá zvěř byla chována v Řevničovské oboře (1816) a na začátku 20. století byla přivezena černá zvěř z Karpat.

První zmínka o lovu bažantů v Lánech je v letech 1858. V roce 1899 bylo přistoupeno k umělému odchovu a vypouštění bažantů, nejprve na vzdáleném konci zámeckého parku a později v prostorách současné bažantnice Amálie, která byla upravena do dnešní podoby za prezidenta T.G. Masaryka před návštěvou rumunského krále Carola II. Zvěř dravá byla na lánsku tlumena. Poslední medvěd byl uloven roku 1692 na území Lánské obory pod Dlouhým hřebenem. Poslední divoká kočka v Lánské oboře byla střelena roku 1780.

Zdroje: Obrázky z dějin Lánské obory - Alois Nechleba, Pamětní kniha LS Lány 1937 - 1959, Archiv Václava Vodvářky, Archiv Robina Ambrože.